dostal jsem mejl..

31. srpna 2011 v 15:54 | Pavel Lukavský
A vy možná také.. ale tenhle stojí za to..

proto přetiskuji, tak jak jsem ho dostal.. třeba se něco mírně pohne v hlavách odpovědných.. pokud se to, ovšem k nim dostane.

jo.. "memusíme se vším souhlasit.. ale názor bychom tolerovat mohli, ne?"
a teď z mejlu paní...

Dostala jsem nesmírnou zlost.

Obchodníci a reklamy z nás dělají blbce. Promiňte ten výraz, ale jinak se to ani nazvat nedá. V hypersupermarketu prodávají zázračné "bio francouzské" kuře už po slevě za 160 Kč kilo, protože prý je vychované na farmě, kde pobíhalo po dvoře a bylo dokrmené cereáliemi. Cereálie, dřív se tomu říkalo zrní! To se mi navíc spojilo s tvrzením jednoho našeho novináře, který napsal do Fragmentů článek, kde poznamenal, jak naše kuřata jsou namačkána v klecích a krmena antibiotiky. Tak, aby bylo jasno. Vím o čem píšu, protože jsem vysokoškolským vzděláním zemědělec, vyrostla jsem na dvoře mezi slepicemi, husami, kačenami, s kozami, koňmi, ovečkou. Když jsem dostala od rodičů výprask, tak jsem se šla vybrečet krávě na krk. Navíc celý svůj profesní život jsem pracovala v zemědělství, schvalovala porosty jako semenářský agronom, dohlížela na pracovníky "výkupáckých" laboratoří, zda dobře hodnotí zrniny, pracovala u laboratorního stolu, psala metodiky pro laboratorní a technologické postupy při skladování obilí a výrobě krmných směsí, počítala receptury, navrhovala normy a posledních 10 let lovila na internetu všechno, co se týkalo výživy zvířat, potažmo lidí. Tak mi, prosím, věřte a přečtěte si tento článek, je to ve vašem vlastním zájmu.
Ano naše zemědělství bylo poznamenáno socializací, zcelováním pozemků v nevhodných podmínkách a nevhodnými terénními úpravami, ale to byly spíš výjimky a nebylo to všude. Staří sedláci moc dobře věděli, proč je ta mez tam, kde zrovna je. Celá krajina byla uzpůsobena tak, aby zadržovala vodu. Stejně tak zdravé lesy. Pro člověka je nejdůležitější vzduch, voda a půda. O jakosti vzduchu nemluvím, o jakosti vody a hlavně o jejím množství, které naší současnou krajinou jen rychle prohrne, taky ne a o půdě - o ornici - největším našem pokladu, to by bylo několik stránek málo. Při vstupu do EU jsme měli 120 % potravinovou soběstačnost. Tlak nadprodukce "starých" členských států EU je tak vysoký, že i třeba v Rakousku, které si berou všichni za vzor hospodaření (viz pan dr. Cílek v nedělní Moravcově debatě) za posledních 15 let zaniklo 40 % malých farem, protože to ekonomicky neustály. Přitom v Rakousku není tolik "hypersuper" nadnárodních řetězců, a tak každý obchodník musí koupit potraviny kolem sebe a ne je vozit přes půl Evropy, případně zeměkoule, a přesto to malé farmy ekonomicky vzdaly. Tvrdím, že naše zemědělství bylo na vysoké úrovni a plně konkurenceschopné, nebýt nerovných, přímo vražedných podmínek, které mu připravili naši politici.
Jela jsem nedávno po delší době autem po jižní Moravě. Na polích není nic jiného než ječmen, pšenice, kukuřice a řepka. Kde jsou lány vojtěšky, červeného jetele, řepy cukrové i krmné, hrachu, cibule, okurek, jahod, mrkve, bobu … Vždyť už se vůbec nedá sestavit osevní postup. Jaký vliv to má na strukturu půdy, jaký veliký splach je do potoků a řek. To ale není cílem mého článku. Nemáme už žádný dobytek. Jak dlouho mohli zemědělci vydržet výkupní cenu mléka za 5 Kč, když u nejlepšího chovatele se výrobní náklady na 1 litr pohybují k 8 Kč. Tak se podřezaly kravám krky. Chováme se přece ekonomicky! Stejně tak to skončilo u chovů prasat a drůbeže. Nemá kdo žrát jetel, a tak se nepěstuje a není chlévská mrva na hnojení, tolik potřebná pro zachování humusu a udržení vody v půdě, není kde zpracovávat cukr, není kde zpracovávat ovoce a zeleninu. První, co bylo zlikvidováno byla Fruta: v Modřicích, v Miroslavi, ve Znojmě, a cukrovary, kdo je prodal Francouzům? Na jednoho pracovníka v potravinářském průmyslu pracovalo v prvovýrobě, to znamená na poli, v průměru 8 lidí. Že jsou teď všichni na sociální podpoře a nevybereme tolik daní? To nevadí, zvedneme DPH! Že nám ubylo orné půdy o 250 000 ha, že máme na nejkvalitnější orné půdě (kde se pěstovala zelenina) logistická centra, hypersuper a sluneční kolektory, to nevadí, však to zaplatíme všichni v ceně energie. Nejhorší ovšem je, co jíme. A to musíme všichni.
Dám příklad maso. Už jsme potravinově soběstační na nějakých 60 %. Naše hospodářská zvířata nejsou krmena antibiotiky minimálně 25 let a už tehdy se dávalo pečlivě pozor, aby to nekolidovalo s lidskými léčivy. Zvířata, která byla takto léčena, skončila povinně v kafilériích (státních!). Soudruzi při centrálním plánovaní měli málo devíz na dovoz nezbytných surovin, a proto se všechno do komplexních krmných směsí dávkovalo na spodní hranici, viz třeba fosfor, sója (bez P a bílkovin to prostě nejde). Veterináři v ČR kontrolují na všech jatkách vnitřnosti, játra, ledviny, kde se kumulují těžké kovy, mykotoxiny a objeví všechny průšvihy. Zato u dovozového masa, už mohou kontrolovat jenom svalovinu, protože vnitřnosti se k nám nedováží, a v ní jsou koncentrace škodlivin tak nízké, že je neobjeví. Hádejte, kdo snědl při ,,dioxinové" aféře všechno německé maso? Bylo levné, že?
Nejhorší ovšem je, že všechno z dovozu, co se u nás zabalí, dostane EAN 859 a jsme u toho, nepoznáme odkud to je. Jedovatě podotknu "nejvíc kravínů, prasečáků a drůbežáren" je v Praze! Jíme drůbeží maso z Brazílie, které tam nadnárodní řetězec koupil za 9,90 Kč za kg (zabalil jako Vodňanské kuře), hovězí z Argentiny za 19,80 Kč (krmené výhradně GMO sójou, která roste na místě čerstvě vyklučeného pralesa, tedy zelených plic planety), ale balené v Praze třeba pro Ahold! Marže těchto hypersuper je asi 48 % a to jsme nadávali za totáče Jednotě, že měla 12% marži.
Mléko, sýry - zdroj vápníku. V polovině sýrů jsou analogy (jsou 3 x levnější než tvaroh). Mám to dál rozvádět? Co se stalo s naším tvarohem? Už z něj buchty neuděláš! Ve všem je nacpaný modifikovaný škrob a případně vláknina, aby zadržovaly vodu. Kde jsou naše kvalitní sýry? Co s nimi udělal francouzský majitel Želetavy? Jogurty nejsou jogurty, ale nabarvený, navoněný ochucený škrob. Vezměte rozum do hrsti, jogurt je jen to, co má v názvu jogurt (přikázáno EU). Žádné Dobré mámy, Activie, či jak se to všechno jmenuje. Žádný problém, však všechen chybějící vápník, hořčík, atd zakoupíme v lékárnách!
Díváte se občas v televizi, jak vaří špičkoví kuchaři: Ital v kuchyni, Zdeněk Polreich? Používají zásadně "prvotní" suroviny. Rovněž s tuky je to všelijaké. Kolik si myslíte, že člověk jako zvíře snědl olejnatých semen? Zato jedl sádlo a pil syrové, nehomogenizované tedy plnotučné mléko, ale také se hýbal! Olivový olej, panenský, ano! Ale jen do tří měsíců po vylisování, to už jej "hypersuper" přivezou k nám. Nejkvalitnější olej je čistý řepkový, dostanete jej ale koupit? Omega mastné kyseliny největší nesmysl, ty naopak zacpávají cévy a způsobují záněty. Najděte si nejnovější výzkumné zprávy o cholesterolu, ale ty sem snad ještě z USA nedorazily.
To, co je jinde už dlouho v potravinářství zakázané, tak u nás se o tom ani nemluví. Přeskočím chleba - o hrůzo, naše základní potravina. A to jsem se ještě netrefovala do tekutin, které nám obchod nabízí. Hromady PET lahví. Podívali jste se někdy na obsah ovocného podílu? Že bifenily pronikají z obalu dovnitř do obsahu? Že oxid uhličitý v sycených vodách je znečištěn příměsemi? Že nejkvalitnější voda je z vodovodního kohoutku. Že dlouhodobé pití minerálních vod je nepřirozené. Člověk jako zvíře pil povrchovou vodu. Chcete pokračovat?
Letos je v naší republice zasázeno jen 30 000 ha brambor a lékaři naříkají, že málo jíme brambory (zdroj draslíku a vitamínu C). Dříve jsme jich snědli téměř třikrát tolik. Jistě, přestala jsem kupovat brambory také, ne protože jsou drahé, ne protože jsou odněkud z Tramtárie, ale protože jsou zelené, skladované na světle a tudíž jedovaté a karcinogenní. Jak může někdo nabízet zelené brambory, vždyť se to nesmí dávat ani dobytku? Upozorňovala jsem paní vedoucí našeho Alberta tady na sídlišti, ať ty zelené brambory vyhodí. Ano provedla to, ale dnes už jsou tam zelené zase, protože na světle zezelenají už za tři dny.
A ještě abych nezapomněla na ty klece. Brojleři u nás rozhodně v klecích nebydlí, ani chovné kuřice. Bydlí v nich nosnice a jim předepisuje EU velikost klecí. Myslíte si snad, že jinde v EU se klece nepoužívají?
Tááák už jsem si notně zanadávala, a tak končím
Maria Saláková
a tak a to je vše... a to je opravdu vše?
 


Komentáře

1 Zdenka-matka Zdenka-matka | 31. srpna 2011 v 17:20 | Reagovat

Četla jsem přímo článek autorky, má u jména Ing.

K těm klecím pro slepice - pusťte tyto slepice do haly, přeběhne tam myš, nebo kočka a polovina slepic se ve zmatku umačká.

2 nar.soc. nar.soc. | E-mail | 31. srpna 2011 v 19:55 | Reagovat

Sáhodlouhý článek v podstatě jen reaguje na dnešní situaci. Jak k ní došlo? Tak například, kolotočář Kurka vyveksloval kačky. Přišla doba kuponové privatizace, tak si najal maníka na založení privatizačního fondu ( to byly "štiky" ála Kožený ). Za kupony od blbých lidí kopil tento fomd Prosperita 20% ve Frutě Modřice. První co s ostatními IPF udělali? Vypsali si odměny a začali z podniku těžit. Za dva roky byl vyssátý těmito veksláky na skořepinu. O nějakém propojení se zem. prvovýrobou ( 33% akcií pro zemědělce ) nechtěla městská hovada Ježek s Klausem ani slyšet. To by byl prý zase socialismus ( dát akcie transformovaným ZD nebo velkonájemcům st, statků či akc. zem. společnostem. Rozkrást a dát na volební fond ODS to byla hlavní pohnutka. Říká se tomu tržní hospodářství vzniklé od pojmu trhat.
Každý kdo kdy volil ODS má na těchto lumpárnách nepřímý podíl.
Podobně to bylo s jatkami, mlékárnami, cukrovary, lihovary, obchodními organizacemi se zem. komoditami atd.

3 ruža z Moravy ruža z Moravy | E-mail | Web | 3. září 2011 v 17:40 | Reagovat

Bylo u  nás JZD, jatky, drůbežářský závod- třidírna vajec. Pak z toho udělali Helmans, už tu není nic z toho. Vyráběl se tady Sunar- licenci prodali do Anglie, mlékárna zanikla . To píši jen o potravinářských, o jiných ani nemohu. Ty zanikly skoro všechny. Hlavně ty textilní Zboží je ale dost. Jaké kvality? To už je horší. Prý nemá vystačit na mnoho let, ale tak na pár vyprání. Všechno, co má dlouhou trvanlivost je nacpané chemikáliemi. Proč? Vždyť existují ledničky, mrazničky, tak není třeba ,,konzervovat" tím způsobem. Nemá cenu se rozčilovat, to by člověk za chvíli neměl z jídla žádný požitek. :-!

4 Petr Petr | E-mail | 3. září 2011 v 23:16 | Reagovat

Díky za odborný článek. Můžeme si ponstěžovat, ale máme nějakou šanci věci změnit? Vidím po Vysočině velká stáda skotu, jsou celoročně na pastvinách, nejdou se schovat ani za prudké vánice. Majitel jednoho stáda mi říkal, že je to ekofarma, a jejich maso končí ve Francii... Druhý má dojnice. Jeho louky už dvacet let nebyly přeorány, a přesety jak se to dělalo za JZD, a vrátila se na ně původní květena. Mléko dodává místní mlékárně. Jaký má vliv krmení na kvalitu mléka?

5 nar.soc. nar.soc. | E-mail | 4. září 2011 v 10:05 | Reagovat

[4]:

Všechno se dá změnit, musí nastat neodbytná nutnost s většinovou podporou.

K pastevnímu chovu.
Intenzivní chov hovězího lze úspěšně provozovat jen na intenzivní pastvině.
V horských a podhorských oblastech ( Vysočina je převážně jen podhorská ) se intenzifikovaly pastviny kejdovým hospodářstvím ( rozstřik rozředěných výkalů na spasenou plochu se zapravením).
Samozřejmě, že vliv krmení má na kvalitu mléka přímý vliv. Problém  vyšších pastevních poloh, je ve skladbě porostu. Obvykle chybí vápník a porost se tomu přizpůsobí. Ovšem zvíře strádá a bez přídavku "pícního vápna" může dojít až k devastaci kostry "měknutí kostí". Skladba travního porstu se také zhoršuje přímými výkaly na pastvě. Narostou "vlky" t.j. bujné travní shluky, které zvířata nepasou, ale obcházejí. Tím se umožní tvorba semene trávy, která za čas na pastvině převáží.
Bez ošetřování pastvin ( vápnění, pravidelné kosení = jedna seč sena ), po spasení ošetření lehkým smykem a kypřícími bránami, v případě kejdového postřiku totéž ) rozbor vzorku porostu na úživnost a potřebu přihnojení dalšími prvky, lze hovořit o neznalosti pastevního chovu. Ponechání zvířat na pastvině, pokud je to odolné masné plemeno ( nenamrzne krávě vemínko ) je neškodné, za podmínky, že mají zvířata přístřešek se dvěma stěnami( do pravého úhlu ) proti  převážně vanoucím větrům na suché ležení. Jinak jde o zbytečné mrhání energií zvířat, která se odrazí na přírustku a užitkovosti.
Intenzivní chov i na intenzivní pastvě musí být zpravidla dlouhodobě doplněn dokrmováním s minerálními a vysoce produčními přídavky ( šrotů pro tvorbu bílkovin ).
Přeorání pastvin není potřebné.
Lze použít o něco dražší chemické postupy k odstranění stávajícího porostu, zkypření, urovnání, zasetí a zaválení žádané skladby. Výhodou je rychlost, malá ztráta vláhy, malá vodní eroze a rychlé obnovení. V kamenitých plochách, je to nejvýhodnější.

6 Zdenka-matka Zdenka-matka | 4. září 2011 v 18:20 | Reagovat

Dobrý den.
Nejsem sice odborník na pěstování, chov,... ale rozhodně mi více chutnají potraviny doma vypěstované, odchované,...

7 nar.soc. nar.soc. | E-mail | 5. září 2011 v 10:44 | Reagovat

Co se týká "zelených brambor", je nutno rozlišovat. Pokud byly hlízy v zemi a po sklizni jsou ponechány na vzduchu a světle, jde o kontroverzní následky. Sluneční paprsky desinfikují povrch od plísní ( skládkové hniloby ) a 48 hodin je asi hranice, kdy se začíná tvořit chlorofyl pod slupkou a povzbuzuje se tvorba jedovatého alkaloidu, solaninu. Toho mimochodem obsahuje klíčící nebo vyklíčená hlíza několikanásobně víc. Při tom zelená není, klíčky se olámou a jedná se s bramborou jakoby "nic".
Opakuji, pokud brambor neklíčí, není zelené zabarvení zdaleka tak škodlivé, jak se útlocitní "zelení", snaží namluvit.

8 tak to musy řycť babce tak to musy řycť babce | 5. září 2011 v 11:04 | Reagovat

bo tak aj jak to Ivan pyše tak tak aj my to doma robyme.Zelene vyhodime a s klyčkama ale bez klyčkuf žereme :-D  :-D  :-D To sme cely my -Yřyk :-)  :-(  :-P

9 Zdenka-matka Zdenka-matka | 5. září 2011 v 12:06 | Reagovat

No ano, po sklizni brambory přebíráme, maličké, měkké, zelené, nařezané, nahnilé, prostě ty "horší" ihned uvaříme a dáme do sudů, zbytek dobrých do sklepa.
Naštěstí máme chladný sklep, tak to klíčí až dost pozdě, kdy už zase sklízíme nejrannější odrůdy na poli.
Krecht nepoužíváme. Jen kdysi dávno na řepu.

10 Petr Petr | E-mail | 5. září 2011 v 12:38 | Reagovat

[5]:O Díky, za informace, chtěl bych jenom doplnit, že můj dotaz se týkal květných luk které zemědělci kosí a balíky se senem "zdobí" hory i více let.
Jinak dle mého "zeleného" názoru současný způsob obdělávání vzhledu horské krajině prospěl.  Ještě bych se rád dožil toho, aby se zmenšily zbývající velké hony na svazích, bude to lépe vypadat, zamezí se vodní i větrné erozi, a masy bahna, které občas zavalí některou podhorskou vesničku - pro toho kdo to zažil, je to hrůza.

11 nar.soc. nar.soc. | E-mail | 6. září 2011 v 9:10 | Reagovat

Rozčilení není dobrý rádce. Paní Saláková má na to nepochybně právo. Jen by v rozčilení neměla uvádět závažné nepřesnosti. Na př. PET láhve uvolňují stopové množství ftalátů ( změkčovadel ), které dávají láhvi pevnost.
Bifenyly jsou úplně něco jiného, jde o agresivní látky s rakovinotvornými následky.
Nemám chemické znalosti, ale tento rozdíl je zřejmý i veřekných informací.

Rozčilení není správně směrováno. Firmy dělají jen to, co je jim dovoleno k maximalizaci zisku podle mantry "trh vše vyřeší". Kdo za to spískal, je v příspěvku č. 2.

12 Pavel Lukavský Pavel Lukavský | E-mail | Web | 6. září 2011 v 9:38 | Reagovat

[11]: Zdravím..
Uveřejnil jsem  tento mejl minimálně ze dvou důvodů.. Jednak mi přišlo podnětné, že se k situaci "ve společnosti" vyjadřuje i člověk mimo politiku..jaký si hlas lidu.. není to politické neustálé žvanění, ani vědátorské zlehčování..
Paní vyjádřila svůj pocit a tím i pocit obrovské skupiny normálních lidí, kteří jaksi nemohou do ničeho mluvit.. jejich hlas nic nemění, ani ve volbách, ani v zaměstnání.. a někdy ani v osobním životě.
Nechci rozebírat proč si to myslím..
Pravdou je to, že trh vyřeší opravdu hodně, ale nikdy "neušije boty"..
mě osobně ve všech teoriích o trhu lidem servírovaných chybí právě to co je nejdůležitější ... a to člověk.

pořád jen nabídka poptávka.. (v podání páně Václava..:-) )ale nikde nevidím ten pocit osobního štěstí, spokojenosti a radosti..
Když před cca deseti lety, řekl V.H. že ve společnosti vládne "blbá nálada"..
snesli se na něj supi a rvali ho téměř za živa.. dnes již V.H. je naprosté věchýtko a řekne např.."něco se děje špatně".. opět na něj křičí aby zalezl, nikoliv, abychom se zamysleli, jestli se opravdu něco špatně neděje..
Já cítím, že se něco špatně děje a cítím, že je potřeba se proti tomu postavit.

13 Zdenka-matka Zdenka-matka | 6. září 2011 v 10:42 | Reagovat

Já ten článek četla o něco dříve zde:

http://ers.blog.cz/1108/dostala-jsem-nesmirnou-zlost#komentare

Že ve společnosti vládně blbá nálada,  se něco děje špatně, je jasné.
Jde o to proč. A lidé cítí, kdo tu náladu a špatné dění zahájil. Proto lidé rvou, křičí,....
Ale jen křikem a rvaním nic nezlepší. To nestačí.
Pokud každý nebude "stát" na svém místě a pracovat nejen pro sebe, ale i pro celou společnost, mnoho se toho nezlepší a člověk i lidská duše bude tím nezdarem unaven.....

14 Dogátko malinkaté Dogátko malinkaté | E-mail | Web | 6. září 2011 v 11:05 | Reagovat

[13]: sestro.. určitě máte pravdu..
a proto: "mládí vřed, staří na svá místa.."
jsem jaksi na pochybách kam se mám vrtnout.. tak jdu do postele.. není mi zrovna dvakrát..
konec konců, něco mi říká, že se klubíčko zašmodrchalo už dávno..
myslím si, že jednu moudrost mi kdysi sdělil kamarád, při návratu ze Ruska

řekl mi asi toto.--"ten sovětský marasmus nejlépe přežili Židé, protože se věnovali výchově dětí.." (svých dětí)
a to já neumím...:-(

15 Dogátko malinkaté Dogátko malinkaté | E-mail | Web | 6. září 2011 v 11:06 | Reagovat

[14]: a nebo tam má být mládí vpřed? ;-)

16 Zdenka-matka Zdenka-matka | 6. září 2011 v 11:38 | Reagovat

[14]: Inu, když mne čeká něco nelehkého, zalehnu a spím, spím, spím. A pokud jsem unavena, totéž. Ale vím, že někdo zas říká: "To se musí rozchodit."
A co se týká výchovy dětí - z toho si nic nedělejte, já si také říkávala, že budu 2 kroky před nima. Až časem jsem pochopila, že ony jsou 10 kroků přede mnou.
A tak se jim dnes snažím vytvořit alespoń jakési finanční zázemí (zbytek, tedy větší zbytek financuje manžel), uvařit, vyprat, uklidit a pod. Pokud potřebují radou pomoci, namítám - ale já ti poradit neumím, ale probrat to s tebou mohu, třeba tě při tom napadne řešení, nebo mne. Tož asi tak.
A radost? Když se mrknu na Vaši fotku u komentářů - je tam úsměv. I malinkatý úsměv nyní může vzbudit radost a pak se snáze klubíčko vyléčí :-)
A rozumné mládí nás nefackuje, i když mne fackovaly občas ze všech stran. A že to sakra bolelo. No co už. Já se snažím nefackovat. Alespoň ne vědomě. Ale mám obavy, že se mi to nedaří. Budu si to muset odpustit. Časem.

17 nar.soc. nar.soc. | E-mail | 6. září 2011 v 12:24 | Reagovat

[12]:

[13]:

Oba máte pravdu, jenže svět míří jinam!
Zdálo by se, že v dnešní době musí mít rodiče nepoměrně více času na výchovu potomstva ( protože to následně  bude utvářet život, jak přicházející tak i odcházející generaci ). Opak je pravdou, děti má vychovávat rodičovský příklad a nikoli TV, PC a přehrávače.
Kdo z rodičů vypne tato media (která děcka zabaví a rodičům poskytnou "volnost"? ), v podstatě nikdo.
Pak není divu, že placení kašpaři, v bednách všech druhů vychovávají tvárnou generaci k blbostem ( to v případě lepším ) nebo k násilnostem ( to většinou ).
Nakonec skutečný život žijeme převážně v rodinném mikrosvětě, jak si ho utváříme, chráníme a komu do něho umožníme vstupovat, je zase jen na nás.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama