Tři knihy na pustý ostrov

3. srpna 2011 v 0:06 | Pavel Lukavský

Jak tak jezdím tou naší krajinou, občas mne napadají neskutečné blázniviny. Tak jako například dnes. To jedu s rostlinami, měl bych myslet nad prací.. A najednou vtíravá myšlenka. Kniha na pustý ostrov. To přeci není žádný problém. Fak to není problém.

Najednou jste na pustém ostrově a z ruksaku vyjmete knihu a začnete si číst. Například třeba takový jízdní řád lodí. Zastávka Pustý ostrov 17,15 h, pouze na znamení. Následující je rychlík, ten nestaví a další courák jede až za půl roku... Na takovou knihu na pustý ostrov vám kašlu. Potřebuji něco praktického, například strojnické tabulky a domácího kutila. Nalistuji stránku pod Pa...pustý ostrov, jak ze sedací vany sestavit ponorku. Vezmu návod, vytáhnu strojnické tabulky a jdu na věc.. Ty strojnické tabulky pro střední školy bych si asi vzal, kdybych byl jen trochu manuálně zručný. Vážně, proč se vůbec kladou takové připitomělé otázky. Najednou na Vás někdo vypálí.. "Tři knihy na pustý ostrov".. vždycky mám chuť říct něco hodně pitomého. Například třiceti dvou svazkový Ottův slovník naučný.
Jedete, třeba co lázní a vezmete si knihu.Možná bude pršet a kniha je společník, kniha je přítel. Sáhnete do knihovny, Švejk, fajn. Knihu položíte na prádlo do kufru a tradá do francovek.
Kdysi mi kamarád vyprávěl, že dělal v kotelně automobilce v Kvasinách a jeden kotelník měl na stole jednu knihu. Stále jen tu jednu knihu, obalenou tvrdým balicím papírem. Taková pustá kotelna, jako ostrov v moři a jedna kniha. Moc mne zajímalo co to bylo za tak obdivuhodnou knihu, že s ní dokáže člověk trávit hodiny a hodiny. Odpověď mne zarazila. Tak tohle! ?
I já jsem měl jednu knihu na včelíně, ve které jsem si občas četl. Knihu, ve které si stálo zato číst.
Vzpomínám na rok 1985, když jsem pracoval v Mongolsku a vše tištěné v českém jazyce mělo pro mne zvláštní význam. A jestli si dobře pamatuji, i rok před tím jsem si v maringotce čet. Rok před tím, v Rusku také. Pokaždé jinou a pokaždé jsem k těm knihám přišel náhodou. První byla vyřazená ze zrušené knihovny, druhou mi zapůjčil a posléze věnoval spolupracovník. A třetí byla zapomenutá po minulém cyklu na ubytovně.
Koho to zajímá.. možná, pokud někdy ztroskotám a pojede kolem nějaká kurýrní služba, určitě si nějaké tři knížky nechám poslat.
Vy se mi ptáte, jaké jsou to knihy? No přece ty, co už jsem četl na včelíně, u cirkusu a v Mongolsku.
 


Komentáře

1 ruža z Moravy ruža z Moravy | E-mail | Web | 3. srpna 2011 v 11:08 | Reagovat

Nepamatuješ si o čem byly, ty knihy?
To já si pamatuji, když jsem čekala na hekárně na prvního syna, že jsem dopletla světřík, vyprala ho v umyvadle, dala uschnout na radiátor na ručník a dala se do čtení Ostrov tety Kateřiny- chechtala jsem se u toho jak hloupá, až si sestřičky vedle na přijímačce ťukaly na čelo a šuškaly, co to tam je za ženskou.Víš kolik to je let- raději to nebudu psát, abys neměl šok.

2 Sona.K Sona.K | 3. srpna 2011 v 13:17 | Reagovat

Sama na pustem ostrove? Br... priserna predstava:-)
Zadna kniha, by mi pravdepodobne neprisla na mysl.Pobyt a pripadne  preziti na pustem ostrove, by vsak pravdepodobne nejaky namet pro knihu, mohl zplodit. Tusim, ze by se mnoho nelisila od Robinsona.
Jinak kniha, kterou muzu cist porad dokola je Irwinguv, Svet podle Garpa.
Hezky den preji:-)

3 filatelista filatelista | E-mail | Web | 3. srpna 2011 v 17:53 | Reagovat

[1]:Pamatuji si většinu knih co jsem četl a dočetl.. hromadu knih jsem zase odložil.. Ale Gorký .. Moje univerzity.. poetický jazyk.. Zvláštní poetika..
Bílá velryba .. pěkně přeložená kniha.. spousta zaklíčovaného poselství.. A ještě Sám a sám ...
Osudy zkušeného polárníka Richarda Evelyna Byrda, který se vydává prozkoumat a zmapovat dosud nepoznané oblasti Antarktidy. Tento odvážný čin podstupuje naprosto sám. Základna s nejnutnějším vybavením se stává tomuto polárnímu Robinsonovi domovem i chtěným vězením. Zcela stereotypní rytmus pracovního dne mu dává možnost, aby vedle vědeckého pozorování provedl důkladné "zmapování" sebe samého.

Když si vzpomínám, mám ještě několik knih, které jsem četl "jaksi na pustém" ostrově.

Jednou z nich je právě kniha..

Svět podle Garpa.

Jak o ní psala Soňa.. Tu jsem četl kdysi v lázních (Luhačovice duben 2000)

[2]: Je to kniha k vnitřnímu prožitku..

Já mám jiné vnímání světa.. Podobně jako nemohu číst Citadelu se souhlasným vnímáním.. ale poselství je báječné..

Jinak.. mám barák polstrovaný knihami.. a snad k nim jednou přidám i svoji..
třeba..

4 Sona.K Sona.K | 3. srpna 2011 v 18:50 | Reagovat

Videl jste kus sveta a mate dokonce 5 dcer.(uz to musi byt na roman), rady se  pry mohou davat az po padesatce a chut psat, Vam tez nechybi.
Takze z toho vypliva, ze by ta Vase Biblioteka mohla mit brzy prirustek.
Ja kazdopadne drzim palce:-)

5 Lydie Lydie | 3. srpna 2011 v 22:03 | Reagovat

Je to pěkně napsané-určitě knihu napíšete.

6 ruža z Moravy ruža z Moravy | E-mail | Web | 4. srpna 2011 v 19:18 | Reagovat

Navrhuji námět- to cirkusové cestování, jak jsi vzpomínal.

7 filatelista filatelista | E-mail | Web | 4. srpna 2011 v 20:20 | Reagovat

[6]: Jeden velmi zajímavý příběh bych měl
ale především musím sesmolit příběh ze včerejška

Prosím připomeň mi, abych napsal s cirkusem po Volze..

8 ruža z Moravy ruža z Moravy | E-mail | Web | 5. srpna 2011 v 19:43 | Reagovat

[7]: Neboj se, budu tě docela honit.:-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama