Polní pošta v době první světové války

15. září 2011 v 10:23 | Pavel Lukavský |  Filatelie

Polní pošta v době první světové války

V jedné ze svých nesmrtelných Malostranských povídek popisuje Neruda, jaké to vyvolalo vždycky vzrušení, kráčel-li před nějakými šedesáti lety listonoš jednou malostranskou ulicí. Lidé vybíhali z domů, obchodníci zastavovali se před krámy, hlavy přikláněly se k hlavám: Ke komu to asi jde? Jakou nese zprávu, smutnou či veselou? Kdo to asi píše z daleké končiny? Za těch šedesát let veškerá odvětví dopravnictví a zejména pošta udělala obrovské pokroky; idylické doby poštovských panáčků v červených fracích, extrapostů, kurýrů, relais, pominuly, dnes všechny technické vymoženosti naší doby přispívají k tomu, aby doprava děla se přesně a rychle. A přece zase nyní nastala doba všeobecného vzrušení, objeví-li se listonoš. Příčinou toho jsou ony tenké lístky, narůžovělé barvy, jichž miliony a miliony denně posílají se ze všech koutů monarchie do dalekých cizích krajů, kde naši hrdinové bojují za krále a vlast a miliony jich přicházejí denně odtamtud, z bojišť, do říše zpět; rozlétají se po celé vlasti, listonoši stoupají s nimi do horských chat, kam s nimi zavane vánek radosti; příchod takového lístku znamená svátek v každé rodině, značí tolik: Náš drahý tam na dálném bojišti žije a vzpomíná na nás!

Těmito narůžovělými lístky sprostředkuje se styk vojínů s domovinou. Jsou to lístky polní pošty. Polní pošta slouží však také k dopravě zásilek služebních, jimiž podporují se válečné úkoly, sprostředkujíc styk mezi jednotlivými oddíly armády. Jak viděti, jest činnost polní pošty rozsáhlá a jest ke zdolání všech těch úkolů, které na ni jsou vznášeny, třeba celého štábu vyškolených, zdatných úředníků.

Polní pošta jest neodlučitelná součást armády právě tak, jako sbor zdravotní, zásobovací a pod. a platí i pro ni zvláštní vojenské předpisy. Ačkoliv službu u polní pošty vykonávají úředníci civilní poštovní správy, jest polní pošta součástí armády, má označení císařská a královská; jakmile úředníci nastoupí u ní službu, jsou až do jejího zrušení orgány správy vojenské. Vojenská správa polní poštu vydržuje a přísluší jí také celý její výnos.

Civilní úředníci jsou již předem, za dob míru, určováni ke službě při polní poště svými poštovními správami. Jakmile nastoupí u polní pošty, propůjčuje jim vojenská správa hodnost vojenských úředníků, jakou mají v civilu; šoférům, průvodčím a sluhům dostane se zařazení mezi tak zvané vojenské gažisty, bez hodnostního stupně.

Polní poštovní úřady jsou dvojího druhu:
a) pro službu správní a b) pro službu výkonnou (manipulační).
Správní službu vykonávají tyto úřady:
I. C. a k. generální ředitelství polních pošt, jakožto nejvyšší úřad, jež jest přiděleno nejvyššímu etapnímu velitelství;
2. c. a k. armádní poštovní ředitelství, toto přiděleno jest u každého armádního etapního velitelství. Oba tyto úředníky jmenuje císař pán na návrlj říšského ministerstva války, jež se bylo dorozumělo s ministerstvem obchodu. Generální ředitel jest zpravidla v V. hodnostní třídě (dvorní rada), tedy v hodnosti generála.
Těmto ředitelstvím přísluší organisace celé služby a dohled nad ní, jsou zároveň odbornými referenty velitelství, u něhož jsou, dále péče o spojení se státní poštou a o spojení velitelství armádním a nejvyšším. Výkonnou službu v poli obstarávají:
1. C. a k. hlavní úřady polní pošty. Takový úřad jest u každé armády k disposici armádnímu velitelství a má za úkol zprostředkovati poštovní dopravu k poštovním úřadům dotyčné armády a zpět.
2. C. a k. polní poštovní úřady, jež jsou přiděleny u všech vyšších velitelstev, od vrchního velitelství celého operujícího souboru až ku velitelství brigádnímu; tyto úřady obstarávají polní službu poštovní pro velitelství a ústavy na ně odkázané.
3. C. a k. polní poštovní úřady staniční (etapní), které se zřizují dle potřeby, jak vojsko postupuje a přidělují se jim určité formace.
Veškeré polní úřady poštovní jsou označeny čísly a obstarávají pouze poštovní (ne telegrafní) službu. V čele polních úřadů stojí správce, jenž jest představeným přiděleného personálu, sestávajícího z úředníků, průvodčích, šoférů, sluhů, písařů, ordonancí, poddůstojníků i vojínů vozatajstva. Ordonance a písaři jsou štábní poddůstojníci a vojáci. Pokud jde o službu poštovní podléhaj pravé jako vojáci vozatajstva, úředníkovi polní pošty, v ohledu vojenském svému nadřízenému velitelství.
Poní pošty mají ovšem mnohá práva válečná, jako právo na přípřež, ubytování, píci atd, Činnost svou zahajuje polní pošta na rozkaz vrchního velitelství.
Polní pošta má - jak se samo sebou rozumí - souvislost s poštou státní. Tuto souvislost sprostředkují tak zvané třídírny a sběrny polní pošty. Třídírny jsou pravidelně v sídle jednotlivých poštovních ředitelství (v Praze pro Čechy), sběrny jsou poblíže operujících armád.
Třídírny přijímají, přezkoušejí a třídí zásilky polní pošty došlé z celého obvodu a dopravují je dále na příslušné sběrny dle čísel poštovních úřadů polních.
Sběrny materiál přijímají a předávají pak materiál polním poštovním úřadům.
Nejdůležitější úlohu hraje ovšem při dopravě materiálu třídírna. Na sta pytlů materiálu, určeného pro polní poštu, se tu denně sejde z celého obvodu ředitelství, pytle se otevrou L obsah se vysype. Při tom již třídí se obsah na tři skupiny; na jednoduché dopisy polní pošty a lístky polní pošty do váhy 50 gramů (máme na mysli třídírnu v Berlíně), za druhé balíky novin a na zásilky v krabičkách až do 250 gramů. Zásilky dopravují se pak k tak zvaným třídírnám na hrubo, kde se třídí na hlavní skupiny, odpovídající rozdělení armády. Pak přijdou takto na hrubo rozdělené zásilky do třídírny v pravém slova smyslu, kde se roztřiďují dle jednotlivých pluků, v dopisy důstojnické a mužstva; dopisy mužstva třídí se pak i dle praporů, baterií, švadron. U berlínského poštovního úřadu tímto tříděním jemným zabývá se dvě stě úředníků. Z třídírny dopraví se zásilky do oddělení svazovek (Briefbund), kde se pro jednotlivé svazky vyhledá patřičný polní poštovní úřad. Pak ukládají se zásilky do pytlů a dopravují se vlaky na místa určení. Aby si mohli čtenáři učiniti obraz o rozsahu polní pošty, budiž uvedeno, že v jediném normálním dnu u jedné třídírny bylo zpracováno 363.700 zásilek polní pošty listovní, jež naplnila přes 900 objemných pytlů. Polní pošta dopravuje - jak již zpočátku jsme uvedli - zásilky úřední a soukromé.

Pro zásilky úřední platí stejné předpisy, ať jde o jich dopravu k armádě anebo od ní; jinak je tomu však u zásilek soukromých, u nichž dlužno lišiti, dějeli se doprava ku armádě v poli nebo od ní. Kuarmádělze zasílati:

I. Obyčejné zásilky pošty listovní, do nejvyšší váhy 100 g, jež nemohou být rekomandovány. K tomuto účeli zavedla správa poštovní korespondenční lístky polní pošty na růžovém papíru; příslušníci armády dostanou je zdarma od velitelství a polních úřadů poštovních, jiné osoby mohou je koupiti u všech poštovních úřadů v říši za cenu i h za kus.

Povozná polní pošta dopravuje peněžní psaní do 1000 K, soukromé balíčky do 10 kg, rozměrů 80X80X80 cm. (Doprava těchto balíčků polní poštou byla dovolena teprve počínajíc dnem 20. září 1914-) Zásilky musí býti zabaleny v nepromokavou látku (voskované plátno) nebo v dřevěné krabičky a poštovní úřad má právo se přesvědčiti, co obsahují. Tyto předpisy se během války změnily ve prospěch odesílajícího obecenstva.

Jiná jest povaha zásilek přicházejících od armády. Úkolem polní pošty jest nejen dopravovati předměty z vnitra země na hranice za bojujícími soubory, ona má také podporovati činnost válečných armád, sloužiti jim; proto musí také zachovávati přísné tajemství o položení a pohybu vojska.

Pro osoby stavu vojenského jest tedy nucená příslušnost polních pošt, státní poštj nemají přijímati a odesílati korespondence osob vojenských. Proto byly vydány korespondenční lístky polní pošty, aby vojenské osoby byly odkázány v poli na polní poštu, jejíž materiál podléhá censuře. Z toho důvodu smí se soukromé dopisy od armády posílati toliko otevřené, nesmí býti psány v řeč: nesrozumitelné, aneb tajným písmem a musí býti opatřeny razítkem příslušného velitelství, což znamená, že byly přezkoušeny Také tím, že postačí při zásilkách jdoucích ku armádě pouze číslo polní pošty a není třeba udati ani místa, ani země, zabraňuje se nepovolaným osobám, aby zvěděly o poloze aneb pohybu vojska.

Doručování polní pošty děje se na místě samém různým způsobem. Rakouská polní pošta má tři typy poštovních vozů: manipulační vůz polní pošty s koupe pro dva úředníky, na kozlíku sedí sluha a kočí, vůz je čtyřspřežní, prázdný váží 776 kg; dále jsou těžké poštovní vozy, vážící 1250 kg, pak kariolky polní pošty, vážící 570 kg, dvojspřežní, se sluhou a kočím na kozlíku.

Ovšem, že poštovním účelům v poli slouží i jiné dopravní prostředky: koně, motocykly, automobily, kola. Manipulační vozy zařízeny jsou tak, že v nich úředníci mohou i mezi jízdou pracovati.

Kdo si může učiniti představu o ohromném úkolu, který má polní pošta plniti, musí se smířiti s tím, že pracuje polní pošta zdánlivě pomalu, totiž že zásilky od doby podání do doby doručení potřebují několikanásobně více času než za dob normálních. Vždyť jest to něco úžasně obrovského, udržovati v evidenci tyto miliony operujícího vojska, říditi jich zásilky směrem tam, kde jsou, v horečném chvatu válečném roztřiďovati je na jednotlivé oddíly: pluky, prapory, eskadrony, luštiti rukopisy různých hodnot a různých jazyků. Jest tudíž i potřeba, aby obecenstvo polní poštu podporovalo tím, že píše adresy dopisů, jdoucích polní poštou, čitelně a správně, udávajíc pluk, prapor, baterii atd. jakož i šarži adresátovu a především přesné číslo polní pošty, neboť při tom ohromném množství nelze žádati, aby pošta příslušnost ku polní poště zjišťovala. To má často za následek, že lístek polní pošty přijde zpět s poznámkou nedoručeno neb neznám a taková poznámka, jak jest přirozeno, může znepokojit na nejvyšší míru odesílatele. Pošta polní, jež v první řadě má morální poslání, přestávši býti podnikem výdélkovým, splňuje úkoly na ni vložené, seč jest, denně statisíce tváří se rozjasní a statisíce srdcí zabuší rychleji při přečtení toho zarůžovělého nepatrného lístku, jimiž se nyní hemží po našich městech a dědinách.

Kapitola s knihy: Světová válka 1914 - 1915 slovem i obrazem , díl první str.90
 


Komentáře

1 nar.soc. nar.soc. | E-mail | 15. září 2011 v 15:00 | Reagovat

Je to až nepochopitelné "zde uředně šimlovské dílo". Jak řekl Švejk, tak blbá monarchie snad už ani nemá bejt. Kdyby totiž nebyl F.Josef I. vychován flanďáky, brzy by si uvědomil, že nedřepí na trůnu z boží vůle, ale z práce lidí. Také titul "Jeho Apoštolské Veličenstvo, vždy rozmnožitel Říše" by nebral natolik vážně, aby usiloval o zaostalou Bosnu a Hercegovinu. Jenže starého troubu těžko učit! Pod těmi zvetšelými a jalovými tituly se skrývala snaha anektovat cizí země. Poháněn Velkoněmci a Maďarskými grófy vydal se na cestu, která lemována úřednickou zabedněností nemohla skončit jinak, než skončila. Válečnou prohrou a debaklem.
Polní pošta byla jen jeden kamínek ve zpuchřelé zdi přitroubého mocnářství. Bohužel tehdy ještě nebyla shoda na mezinárodním soudu za vyhlášení války a za válečné zločiny, jinak by i císař Karel ( od r. 1916 ) nedostal jen vysídlení, ale pár let natvrdo.

2 filatelista filatelista | E-mail | 15. září 2011 v 22:32 | Reagovat

už několik let sbírám polní poštu.. a zvlášť sbírám první válku.. mám přes 2tisíce feldpostek.. rád bych nějaké naskenoval a přepsal skutečné osudy.. někdy je to na posrání.. koho nahnal císař pán na válečná jatka..třeba se k tomu dostanu...

3 filatelista filatelista | E-mail | 15. září 2011 v 22:33 | Reagovat

teď mám připravený jeden článek.. pokusím se ho dnes přidat....

4 Vlastak Vlastak | E-mail | 9. prosince 2013 v 18:45 | Reagovat

Mám mnoho psaní z 1. světové války,
napište v případě zájmu Vlastak.42@seznam.cz[2]:

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama