Zeď bláznů

6. února 2012 v 1:59 | Pavel Lukavský |  Z cest..
Celkem nedávno jsem si uvědomil, jak život neskutečně, ale opravdu neskutečně letí.. Bylo to vlastně náhodou.. Cosi jsem hledal v archivu svých CDček.. řekněme nějaká data.. Aby si na mne (také čirou náhodou) nedošlápla OSA.. prostě jsem hledal nějaká osobní data. Když jsem prohraboval ty CDečka, narazil jsem na zálohované fotografie staré šest let. Ty, o kterých jsem byl přesvědčený, že jsou nenávratně v tahu.. a mezi nimi.. mezi tou necelou tisícovkou fotografii jsem znovu objevil krásné fotky.. nádherné.. Už jsem vám říkal, že umím fotit.. Ne? Tak to napravuji.. Umím fotit.. Vím co je clona, co je závěrka, vím jak funguje expozice. To vše vím. I když dnes již nefotím na klasický film.. dnes jsou vše jen jedničky a nuly.. Přesto jsem fotil rád a rád jsem si své fotografie prohlížel.. Je zcela možné, že jsem větinu těch lepších fotografii již někde na netu měl. Vybírám jen čtyři. Tyto fotky mají totiž něco společného. Určitě to každý pozná. Je jím vytesaný letopočet .. Nechám na každém aby si odpověděl na otázku, co tím básník chtěl říct..













Tato fotografie dala celému článku jméno. Říkám jí zeď bláznů. Nebude psát kde se nachází.. Jen naznačím, že musíte nejdřív projít velkou branou a za těžkými dubovými dveřmi vystoupat asi stopadesát schodů. A tam pod střechou zámku je ta zeď. Prostě zeď bláznů.. Nebo také jediná památka na lidi již nežijící...







Na konec jsem vybral ještě jednu fotografii.. Jsem na ní ve veškeré své kráse. Důležitější a mnohem zajímavější je ten milník s datem roku 1846. Nachází se pár kiometrů od Vidnavy..To je pro dnes vše.

PS.: Jo a abych nezapomněl.. hledám nějaké bližší informace k tomuto milníku..


 


Komentáře

1 filatelista filatelista | 6. února 2012 v 9:43 | Reagovat

Bohužel se jim něco porouchalo.. tak to tam dám znovu...

2 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 6. února 2012 v 16:30 | Reagovat

Počkám, snad poznám, co znamenají... :-D

3 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 6. února 2012 v 19:31 | Reagovat

Tak bohužel, to místo je určitě historické, ale nepřipomíná mi nic.
Vidnavu znám jen snad podle jména, ale určitě se někdo najde, kdo to tam zná. ;-)

4 matka matka | 6. února 2012 v 20:13 | Reagovat

Kameny jsou fascinující, ale jejich význam, ani význam letopočtů bohužel ani netuším.
Milník mohl něco rozdělovat, spojovat, ukazovat,.... Na smírčí kříž to nevypadá, ani na menhir či morový sloup.

5 matka matka | 6. února 2012 v 20:25 | Reagovat

Napadá mne železnice.

6 Pavel Lukavský Pavel Lukavský | 6. února 2012 v 21:01 | Reagovat

[5]: Dobrý den a děkuji.. Pro mne to byl zvláštní výlet.. Takový vandr v Česko polském pohraničí.. Žulová Vápemá .. Vidnava.. Podivné památky po těžbě žuly, zatopené lomy, Podivná krajina, jako z povídek bratří Strugackých, nebo prostě neuvěřitelných příběhů jiného velikána Ludvíka Součka.. /Ale, nejspíš půjde o "hraničník" vymezující hranice panství.
Četl jsem /z pera sudetoněmecké autorky.. /pojednání o historii Vidnavska. Když pominu, jak tendenčně byla historie z mého pohledu, podávána, tak jsem pocítil .. "Bůh je vysoko a do Prahy daleko.."
Ale, proč jsem měl ten tajuplný a  podivný pocit z krajiny nepovím. Vystopali jsme s kamarádem na vyhlídku .. Venušiny misky.. pomalu se začínalo stmívat, krajina se otevřela.. tajemno..

7 matka matka | 7. února 2012 v 1:05 | Reagovat

[6]:Krásně napsáno.
Občas, když se dostanu ven, na druhou stranu republiky, chodím ráda na procházky sama. A potkávám tu srnu, veverku, motýla, mravence pobíhajícího na kůře stromu, občas i hady, také lidi, v rybníčku ryby,... a občas mne něco zastaví, dále ne, tam, ve tmě je nebezpečí, jindy potůček zabublá, měsíc vysvitne,...atd :-)

8 matka matka | 7. února 2012 v 1:08 | Reagovat

A jednou jsem tak zabloudila na starý hřbitov. Byl tam klid, jen ptáci tiše zpívali, plno starých kamenných  náhrobků, na nich nápisy neznámým písmem. Byl tam klid a přece mi později nebylo dobře. Nikdo se o náletové dřeviny nestaral, byla tam houština. Bylo to smutné. Starý hřbitov v pohraničí.

9 Jeník Jeník | 9. února 2012 v 9:28 | Reagovat

O životě v tom kraji popisuje krásně kniha "letopisy v žuleů od Oldřicha Šuleře.Je to o životě kameníků a jejich rodin od Rakouska až do osvobození v roce 1945.Oblast (Žulová,Vidnava a okolí,ale také něco z Jeseníku a Zlatých hor včetně okolí.Všude se nacházely lomy - hlavně žula,ale také mramor,písek,pískovec a uhlí).

10 Jeník Jeník | 9. února 2012 v 9:30 | Reagovat

paní matko naprosto spustlý a zarostlý hřbitov je i uprostřed Prahy - Smíchov,dále hodně velké části hřbitova na olšanech - také se o ně nikdo nestará - také smutné.

[8]:

11 Jeník Jeník | 9. února 2012 v 9:31 | Reagovat

oprava - Letopisy v žule

[9]:

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama